Co o vystoupení v Čečovickém kostele sv. Mikuláše napsal na svůj facebook Dušan Vančura?
„Nejdřív trochu Wikipedie:
Kostel sv. Mikuláše v Čečovicích byl postaven podle mínění odborníků patrně mezi lety 1330–1410 na místě staršího pohřebiště poblíž středověké tvrze pánů z Velhartic, kterým tehdy Čečovice patřily. Podle nejnovějších poznatků spadá jeho výstavba do let 1340-1360. Pro svou důležitost byl kostel v roce 1999 prohlášen za národní kulturní památku. V současnosti se nachází po celkové obnově, rukama restaurátorů prošel i interiér, jehož původní malířská výzdoba se skrývala pod dvanácti vápennými nátěry.
Architektonické a umělecké pojetí čečovického kostela je v rámci celé tehdejší české stavební produkce zcela unikátní použitým stavebním materiálem, jímž je režná cihla v kombinaci s masivně uplatněnými a dosti náročně provedenými tesanými kamenickými prvky.
A teď slova laika: zazpívali jsme si s Antikvartetem charitativní koncert v krásném prostředí a byl to pro nás zážitek, umocněný vědomím, že jsme přispěli dobré věci – obnově místního zámku.
Posluchači byli úžasní, přestože v kostele byla už pěkná lezavá zima. Díky za péči a za bábovku, paní Šusová! Za tu zimu vy nemůžete, a kromě toho nás hřál potlesk vás všech. A ta půvabná kovová cedulka na kostele se jménem Buška z Velhartic, iniciátora celé stavby a vinného kumpána krále Karla IV., ta nás hřeje dodnes.“
